Co je divné?

7. prosince 2010 v 16:34 | SallyPejr |  Zamyšlení
Dnes jsme vyplňovali anonimní dotazník, jehož účel mi poněkud unikl. Bylo tam plno otázek na mou náladu a povahu, povolání a vztahy. Dvě z otázek mi uvízly v paměti, i když přesné znění to asi nebude.
Děláte věci, které ostatní považují za divné?
Myslíte na věci, které ostatní považují za divné?
První věc, která mě napadla, bylo na obě otázky odpovědět URČITĚ. Kdo taky ne. Jenže. Jak mám vědět, co ostatní považují za divné?
Dobrá. Já jsem pro ostatní většinou celá divná, ale co zbytek populace?
Já jsem divná, protože mluvím sama pro sebe, hraju drd a chci chodit na larpy, jsem ráda sama, pořád píšu, pořád čtu, jsem flegmatik, jsem schopná debatovat na témata pitva a zabijačka u jídla aniž bych se pozvracela... To a ještě spousta dalších věcí je pro ostatní důvod, aby mi do očí řekli, že nejsem normální. Kdo ví, co by si mysleli, kdyby mi viděli do hlavy. Nejspíš by mě někde zavřeli. Natrvalo. A bez přístupu k ostrým předmětům a tak podobně.
Ale to jsem já. Že jsem divná prohlašuji i veřejně. Nejdřív mi řeknou, ať to nepřeháním, pak mi to odkývou.
Jenže co ostatní? Jak poznám, že je člověk divný? Je na to nějaká charakteristika? Proč se vůbec o lidech říká, že jsou divní? Je to opravdu jenom tím, že jsou divní nebo se lidi opravdu bojí odlišnosti a tak ji ještě víc odlišují?
Píšu povídky. Některé z nich spadají do kategorie shounen ai a shoujo ai (Pro neznalé povídky na téma homosexuálních vztahů. Dál jak k puse se nedostanou. Je i rozšířenější verze, ale tak daleko se ještě postavy nedostaly.) Nevím o nikom z mých známích, kteří by věděli o co jde a, i kdyby to věděli, že by to četli. Většina z nich dělá, že nikdo jako postavy v těchto povídkách neexistuje. Ti, kteří je uznávají a berou jako samozřejmost, nic z toho taky nečtou. Když jsem prvně řekla, že něco takového píšu, měli mě za úchyla a hovado. Když jsem to řekla jinde, přiznali se mi dva, že taky tvoří na tato témata a mají i pár takových známých.
Už nevím s kým jsem se to bavila, ale dospěli jsme k názoru, že lidí se bojí nejvíc neznámého a sami sebe. Je to už staršího data tahle debata, ale na puberťáky docela dobrá myšlenka, ne?
Odsuzují lidi ty divné kvůli tomu, že jsou sami divní? Bojí se, že by tak bylo vidět, že jsou taky divní? A co je vůbec špatného na tom, že je člověk divný? Je to vůbec špatné? Já myslím, že ne.
JSEM DIVNÁ A JSEM NA TO HRDÁ! a komu se to nelíbí, ať mi...však víte, jak je to dál.
Já to říkám furt. Už jsem pro cizí tak dlouho podivín, že kdybych byla jako oni, asi bych sama sobě přišla divná.
A jak jste na tom vy? Jste divní? Ne? Ano? A podle koho?
Zamyslete se nad tím.
Děláte věci, které ostatní považují za divné?
Myslíte na věci, které ostatní považují za divné?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Není-li uvedeno jinak, jsou zde veřejněná literální díla mým autorským počinem. Je-li dílo převzato od jiného autora, je to jasně uvedené v úvodním článku. Je-li pod dílem podepsán SallyPejr, jedná se o moji práci. Většina postav v sekci Fanfiction jsou vlastnictvím původních autorů, kteří vytvořili díla, na jejichž motivy je fanfikce zaměřena. Není-li uvedeno jinak, jsou doprovodné obrázky převzaty z internetu. Články mohou obsahovat tématiku nevhodnou osobám mladších 18-ti let nebo tématiku, která není vhodná pro většinu společnosti. Nelíbí se, nečtěte...