část II

14. dubna 2013 v 2:45 | SallyPejr
"Pane, máte příchozí hovor od Pepper." ohlásí Jarvis a vyruší tak Anthonyho ze studia jakýchsi nákresů.
"Jasně." přikývne Stark a i se skleničkou v ruce se vydá k počítači, aby přijal hovor.
"Ahoj." usměje se na něj Pepper z obrazovky. "Snad se ti po mně už nestýská, že se po mně sháníš."
"No, New York není tak daleko, abych nepřijel, ale mám tu jiný problém." řekne Anthony. Napije se ze skleničky a zároveň přesouvá na obrazovku různé fotografie.
"Kdo je to?" diví se Pepper a nechápavě se dívá na obrázky mladé tmavovlasé dívky v půlměsícových brýlích.
"Jmenuje se Elizabeth Holmes a podle všeho je to moje neteř." řekne Stark po pravdě.
"Cože?" zarazí se Pepper nechápavě. "Ty máš neteř? Vždyť nemáš ani sourozence. Nebo snad ano?"
"Už ne." pokrčí Tony rameny a položí prázdnou sklenici mezi hromadu nářadí na stole. "Jak to tak vypadá, tak jsem měl nevlastní sestru Victorii, kterou si táta uhnal bůh ví kde, jenže ta zemřela a její dcerka se rozhodla, že chce žít s námi."
"To je skoro neuvěřitelné." podotkne Pepper a snaží se celou tuhle situaci pochopit.
"Ta Elizabeth mi všechno povyprávěla a Jarvis to několikrát ověřoval. Zdá se, že ta holka nelže." pokrčí Anthony rameny. "Má na to hromadu papírů včetně rodnýho listu matky a dalších hloupostí. Abych pravdu řekl, s tím už jsem se smířil-"
"S čím?" nechápe Pepper.
"Že mám novou příbuznou." upřesní Tony. "Ani mi to popravdě nevadí, spíš netuším, co s ní teď. Její otec sice žije, ale prý je to alkoholik a ty holce je čtrnáct, takže by asi nebylo správné ji vyhodit na ulici. Jarvis navrhoval, abychom si ji nechali."
"Chceš přijmout do rodiny cizí dítě?" zopakuje Pepper opatrně. Vypadá, že sama nevěří tomu, co jí její manžel navrhuje.
"No, nejsem si jistý, jestli ji chci přijmout do rodiny." zamyslí se Tony. "Jen říkám, že nevím, co s ní."
"A kde vůbec je?"
"Spí nahoře na gauči." mávne Stark rukou ke stropu své dílny. "Od města sem šla pěšky, tak se ani nedivím."
"Celou tu cestu?" zhrozí se Pepper. "Chudák holka."
"Mně moc jako chudák nepřišla." odfrkne si Tony. "Je drzá a na svůj věk dost panovačná. Okamžitě si Jarvisovi vyžádala, aby jí říkal Tony a po mně-"
"Počkej, cože?" zarazí ho Pepper. "Proč chce, aby jí říkal Tony?"
"Protože jí tak říkala máma." ušklíbne se Stark nespokojeně. "Argumentovala to prý tím, že je máme stejné chování. Nechápu, co ta ženská o mně mohla vědět, že rozhlašuje takové věci."
"Asi dost." usmívá se Pepper pobaveně. "Protože z toho, co jsi mi řekl, tak to drzá a panovačná sedí i na tebe."
"Radši toho nechme." zarazí Tony další hodnocení jeho osobnosti. "Pořád jsem se od tebe nedověděl žádnou radu a to byl přece původní důvod, proč jsem ti volal." připomene jí.
"Já nevím." zvážní Pepper. "Nikdy jsem ji neviděla, nic o ní nevím." rozhodí rukama.
"Můžu ti poslat pár souborů a nebo ty můžeš přijet sem." navrhne Anthony. "Můžeš si ohodnotit sama a říct mi, co s ní dál."
"No tak dobrá." povzdechne si Pepper nakonec. "Pošli mi teď nějaké materiály, já si je přečtu a zítra ráno sednu i s Robem do letadla a přiletíme k tobě." rozhodne se.
"Chceš sebou vzít i Roberta?" nadzvedne Stark obočí.
"Samozřejmě." přikývne jeho žena na souhlas. "Je to tvůj syn. Tenhle problém se ho týká stejně jako nás dvou. Měl by znát své příbuzné a je dost chytrý na to, aby taky vyjádřil svůj názor."
"To je fakt, na to je chytrý dost." povzdechne si Tony a zvedne ze stolu skleničku. Ta je ovšem prázdná, tak ji zase položí. "Budu na vás čekat." řekne trochu sklesle.
"Nemusíš se tvářit tak ublíženě. Je to jenom malá holka." usměje se Pepper. "A navíc, až dorazíme a vyřídíme tuhle věc, budeme si pak moct dělat, co chceme."
"Myslím, že bys stihla i noční let." navrhne jí Anthony s úsměvem.
"Myslím, že ne. Budeš to muset vydržet." usměje se Pepper. "Zatím se měj. Ahoj." rozloučí se a ukončí hovor.
"Ahoj." povzdechne si Stark a zakloní se na židli. "Jarvisi, pošli Pepper materiály o Elizabeth."
"Jistě, pane." řekne Jarvis poslušně. "Vzhledem k vašim zítřejším plánům mi dovolte, abych vám připoměl, že máte naplánovanou schůzku s-"
"Zruš to, ať je to, kdo chce." přeruší ho Anthony unaveným hlasem. "Je mi jedno, kdo to je, ale musím řešit rodinou záležitost. Hej, Moulo!" křikne a zakloní hlavu, aby viděl na robota. "Můžeš mi vysvětlit, proč je tady takový bordel? Laskavě to tady ukliď, než sem naběhne Pepper a Rob, jasný?"


Elizabeth pustí list lopatkovce, který stojí vedle jejího křesla a opatrně se postaví. Naproti ní stojí rodina Starků - Anthony, Pepper a jejich syn Robert. Všichni čtyři jen stojí a mlčí. Trapná chvíle by se nejspíš prodlužovala do nekonečna, kdyby se Jarvis nerozhodl promluvit.
"Slečno Tony, dovolte mi, abych vám představil paní Pepper Potts-Starkovou a pana Roberta Starka." řekne počítač zdvořile.
"Já je znám." mávne Elizabeth rukou.
"Proč jí říkáš Tony?" zeptá se Robert nechápavě.
"Bylo to na přání slečny Tony." odpoví mu Jarvis klidně.
"Přezdívka." pokrčí Elizabeth rameny. "Mám ji radši než pravé jméno."
V místnosti se opět rozhostí nepříjemné ticho.
"Prý máš ráda biologii." plácne Pepper to první, co ji napadne.
"Jsem v ní nejlepší. Hlavně v botanice." pokrčí dívka s klidem rameny.
"No, skromnost ti rozhodně nechybí." ušklíbne se Robert a strčí si ruce do kapes.
"Co se přírodních věd týče nemám jediný důvod být skromná, obzvláště pokud to má něco společného s biologií. Stejně jako ty v oblasti elektroniky, Rob-boyi." ušklíbne se Elizabeth a založí si ruce na prsou.
"Už chápu, proč ti říkali Tony." pousměje se Pepper pobaveně, zato dva Starkové se neusmívají vůbec.
"Podívejte." ozve se Anthony a promne si obličej. "Nechci tu mít žádný hádky do krve. Potřebuju jen vyřešit problém s Tony. Teda s Elizabeth." mávne rukou k dívce, která se netváří zrovna nadšeně, když ji označí za problém.
"Tak se aspoň posadíme, ne?" zeptá se Pepper mile a sedne si do křesla. Ostatní ji napodobí a posedají si dokola. "Proč jsi k nám vlastně přišla, Elizabeth?" zeptá se Pepper mile.
"Chci od vás pomoc." začne Elizabeth. "Po mámině smrti mi zůstal je fotr, co chlastá a pak vy."
"Jakou pomoc?" nechápe Robert. "To chceš prachy?" Je na něm vidět, že stejně dívce vůbec nevěří.
"Taky by se šikli." zamračí se Elizabeth. "Chci studovat, ale nemám ani kde bydlet. Heleďte, já sama nevím, co po vás chci, ale pomoc fakt potřebuju. Nechci se vracet k fotrovi, protože ten by mě stejně do týdne zmlátil nebo vyhodil. Za jakoukoliv pomoc budu děsně vděčná, tomu věřte, ale pokud mi nechcete pomoc, tak to řekněte hned, ať se podle toho zařídím." Všechno to řekla rozhodným hlasem, i když vevnitř ji všechno svíralo.
Starkovi si vymění trochu zaražené pohledy, ale nic neříkají. Netuší, co je v takovéto situaci vhodné říct.
"Mohla bys nás nechat chvíli o samotě?" zeptá se Pepper nakonec.
"Jo." hlesne Elizabeth a postaví se. Sebere svoje kvitko vydá se pryč. Nemá tušení, kam v domě může a nemůže chodit, tak jde ven. S květináčem v náruči si sedne na sluncem prohřátý trávník a sleduje moře pod sebou. Musí počkat, jak dopadne soud nad její maličkostí. Starkovi jsou její jediná šance na normální život, universitu a studium biologie. Pokud se rozhodnou, že jí nevěří, nebo že ji nepomůžou z jiného důvodu, bude v háji. Buď se bude muset vrátit domů nebo se začne prodírat na vlastní pěst. A ani jedna z těchto budoucností nevypadá růžově. Ani ona sama by nevěřila přivandrovalé holce, která by začala tvrdit, že je její příbuzná, takže pochybuje, že ji jen tak příjmou do rodiny. Elizabeth si jen povzdechne. Kdyby to s ní vypadalo bledě, byla by na tom ještě dobře.

"Co si o ní myslíte?" zeptá se Anthony, když Elizabeth odejde.
"Mně se moc nelíbí." řekne Robert na rovinu. "Kdyby byla fakt naše příbuzná, tak by se objevila už dřív, ne?"
"Podle informací od ní dostala její rodina dost peněz, za to že se k nám nebudou hlásit. Bylo to i právnicky ošetřené." pokrčí Anthony rameny.
"A to s jejím otcem?" zeptá se Pepper ustaraně.
"Ověřené." mávne Stark rukou. "Kdysi byl kdo ví kdo, ale teď je to jen problémový alkoholik a rváč."
"Nemůžeme ji poslat zpátky k takovému člověku." zamračí se Pepper rozhodně.
"Chceš ji přijmout do rodiny?" zeptá se Anthony udiveně.
"To nevím." pokrčí Pepper rameny.
"No, noviny by si na tom smlsly." prohodí Robert jizlivě. "Už o nás dlouho nepsali a tohle by se jim hodilo."
"Robe, nebuď tak nepříjemný." zamračí se Pepper.
"Já nejsem nepříjemný." urazí se Robert a otočí hlavou stranou.
Anthony a Pepper si vymění ustarané pohledy, ale synovu náladu nekomentují. Robert mívá tyhle nálady, pokud myslí na školu, což nikdy nebývá dobré téma k rozhovoru. Většinou to končí hádkami.
"Co ji takhle přihlásit k Robovi do školy?" navrhne Anthony najednou.
"Cože?" vyhrknou Pepper i Robert zároveň.
"Říkala, že chce studovat, tak jí to dopřejeme." pokčí Stark rameny. "Zaplatíme ji studia na prestižní škole. Když to zvládne, tak i na universitě. Pokud je tak geniální, jak tvrdí, tak to ani nebude trvat moc dlouho, než dostuduje."
"To by šlo." usoudí Pepper po chvilce uvažování. "Takhle bychom se o ni postarali a nikdo nemusí vědět, že je s námi příbuzná. To vyhovuje všem stranám."
"Hm." usoudí Robert zamyšleně.
"Takže to bude jen stážistka." protáhne se Anthony. "Zbývá jí jenom sehnat byt."
"Mně nepustíte málem na krok z baráku a cizí holce chcete shánět byt v New Yorku?" zeptá se Robert nevěřícně a naštvaně se na oba rodiče dívá.
"Stejně polovinu času trávíš v laboratoři a snažíš se postavit si svůj vlastní oblek." zamračí se na něj otec.
"Cože?" vyhrkne Pepper překvapeně. "Ty si stavíš svůj vlastní oblek? A co s ním chceš pro boha dělat?"
"Mámi." protáhne Robert otráveně a protočí oči.

Elizabeth vystoupí z auta a hned se zůstane stát. Musí úplně zaklonit hlavu, aby viděla na vrchol vysoké budovy před sebou. Stark tower, i když z kdysi zářivého nápisu už před časy zůstalo jen písmenu A. Další důvod pro všechny slídili, aby věřili, že luxusní budova plná laboratoří je i sídlem slavných Avengers. A tady teď bude bydlet. Zní to až neuvěřitelně.
"Jdeš dál?" zeptá se Robert trochu naštvaně.
"Už jdu." odpoví mu Elizabeth stejným tónem a jde za ním. "Nemusíš se tak rozplývat nadšením, že jsem tady."
"A cos čekala? Že ti skočím kolem krku?" zeptá se Robert nechápavě, když přivolává výtah.
"Čekala jsem, že mě vyrazíte, sotva se objevím u dveří." odpoví mu Elizabeth po pravdě a pevněji chytne květináč. "A buď v klidu. Tý historky, že jsem jen holka na stáži se budu držet."
"Hm. Fajn." řekne Robert s nezájmem a nastoupí do výtahu.
Oba mlčí, dokud nedorazí do příslušného patra.
"Tady máš pokoje." mávne Robert ke dveřím na chodbě. "Já bydlím o patro víš, tak zatím nazdar."
"Jo, taky mě těšilo Rob-boyi." řekne Elizabeth zavřeným dveřím výtahu a obrátí se čelem do chodby. "A který dveře jsou můj pokoj?" zeptá se trochu naštvaně a podezíravě si prohlíží troje dveře před sebou.
"Všechny, slečno Tony." ozve se ze zdi Jarvisův hlas.
"Cože?" vyhrkne Elizabeth překvapeně. "To jako fakt?"
"Ano, slečno Tony." povídá Jarvis. "Celé toto patro je vám k dispozici. Je zde ložnice, koupelna, prostorná šatna, obývací pokoj i menší kuchyň pro vaše potřeby. Větší část patra zatím není upravena a můžete si s ní dělat, co chcete. Vzhledem k vašemu zájmu o botaniku je zde i možnost tvorby zimní zahrady pro vaše soukromé potřeby."
"Počkej." zarazí Elizabeth počítač. "To jako fakt? Mám pro sebe celé patro obrovského baráku a můžu si tady postavit i zimní zahradu a všechno, co budu chtít?"
"Vejde-li se to svými rozměry do tohoto poschodí, tak ano, slečno." odsouhlasí jí to Jarvis.
"Buď si ze mě děláš srandu, nebo se mi plní sny." usoudí Elizabeth nejistým hlasem.
"Vítejte ve Stark Toweru, slečno Tony."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Není-li uvedeno jinak, jsou zde veřejněná literální díla mým autorským počinem. Je-li dílo převzato od jiného autora, je to jasně uvedené v úvodním článku. Je-li pod dílem podepsán SallyPejr, jedná se o moji práci. Většina postav v sekci Fanfiction jsou vlastnictvím původních autorů, kteří vytvořili díla, na jejichž motivy je fanfikce zaměřena. Není-li uvedeno jinak, jsou doprovodné obrázky převzaty z internetu. Články mohou obsahovat tématiku nevhodnou osobám mladších 18-ti let nebo tématiku, která není vhodná pro většinu společnosti. Nelíbí se, nečtěte...