Happy Anniversary

4. června 2013 v 10:46 | SallyPejr |  Sherlock - jednorázovky

John dlouho přechází mezi po květinářství, než si mezi spoustou květů vybere. Nakonec se rozhodne pro kytici žlutých růží. Není moc velká, nemá ani žádné zvláštní zdobení, jen prostá kytice z několika květů, ale je krásná sama o sobě.
"Vybral jste krásné růže. Budou se jí určitě líbit." usměje se na něj mladá prodavačka vesele. "Pro vaši přítelkyni, že?"
Krátce jí úsměv oplatí, ale je to spíš rychlý úšklebek, než opravdový úsměv. Bez jakékoliv odpovědi zaplatí požadovanou sumu a vyjde ven z obchodu.
Zastaví si první taxi, které jede kolem, nasedne a jediné, co řekne, je adresa hřbitovu. Nereaguje ani na taxikářův dotaz, za kým jede, ani na jeho omluvu za dotěrnost. Mlčky se dívá z okna a pozoruje domy, kolem kterých projíždějí, kytici položenou na klíně. Nepromluví, ani když taxi zastaví na místě a on platí za cestu sem.
S kyticí v pravé ruce se pomalu vydá uličkou mezi hroby, až dojde k trochu osamocenému náhrobku s jasně čitelným zlatým nápisem >Sherlock Holmes<.
John chvíli stojí na místě, než se skloní a položí růže na zem před náhrobkem.
"Dokážu si teď docela dobře představit, jak se tváříš." řekne John klidně, když se zase narovná. "Ten tvůj výraz špatně skrývaného údivu, který přejde k pohrdavému úšklebku. Mám to přímo před očima, věř mi. Možná to je čirý sentiment, ale jo, přinesl jsem ti květiny, protože to lidi dělají, když jim na někom záleží. A ty úšklebky a vrtění hlavou nad lidskými pocity si nech. Mně se ty růže líbí, proto jsem je přinesl a taky proto, že-" John se zarazí uprostřed rozhovoru s tmavým kamenem.
"Slíbil jsem paní Hudsonové, že ji dnes navštívím." řekne John mnohem tišším hlasem. "Chodím za ní i jindy, ale to víš, dnešek nesmím vynechat."
Přejde trochu blíž k náhrobku a prsty přejede po jeho horní hraně.
"Hezké výročí, Sherlocku." zašeptá smutně, než se otočí a pomalu se vydá pryč ze hřbitova.

Mezi stromy podél hřbitovní zdi stojí vysoký hubený muž v dlouhém kabátu. Opírá se o kmen jednoho ze stromů a v jeho kamenném obličeji se nehne ani sval, když pozoruje muže s kyticí růží.
John stráví u náhrobku několik minut, než se s nahrbenými zády a skloněnou hlavou vydá pryč.
Sherlock dál stojí opřený o strom, dokud si není jistý, že je John pryč. Po chvíli zhluboka vydechne a jeho obličejem na okamžik prokmitne bolestivý výraz, než se zase ustálí na nehybné masce klidu.
Vydá se k náhrobku se svým jménem. Na hřbitově není krom něj žádný člověk, takže se nikdo nemůže pohoršovat nad jeho chováním, když si sedá na zem a zády se opře o chladný černý kámen.
Zvedne ze země kytici růží a přivoní si k nim.
Věděl, že jsem dnes John přijde.
Sherlock si povzdechne a trochu se nahrbí.
John Watson, jeho jediný přítel a nejvěrnější druh, jakého si kdy mohl představit. Jen nerad tomu malému doktorovi ubližuje, ale není jiné cesty, jak ho ochránit.
Sherlock si znovu přičichne k růžím.
"Hezké výročí, Johne." zašeptá mezi květy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Není-li uvedeno jinak, jsou zde veřejněná literální díla mým autorským počinem. Je-li dílo převzato od jiného autora, je to jasně uvedené v úvodním článku. Je-li pod dílem podepsán SallyPejr, jedná se o moji práci. Většina postav v sekci Fanfiction jsou vlastnictvím původních autorů, kteří vytvořili díla, na jejichž motivy je fanfikce zaměřena. Není-li uvedeno jinak, jsou doprovodné obrázky převzaty z internetu. Články mohou obsahovat tématiku nevhodnou osobám mladších 18-ti let nebo tématiku, která není vhodná pro většinu společnosti. Nelíbí se, nečtěte...