První den

20. prosince 2013 v 12:41 | SallyPejr |  Jean - Růžové poprvé
Jean si prohrábne vlasy a otočí na další stránku inzertních novin. Sedí na lavečce v parku, kde si jí nikdo nevšímá. Nakonec trochu zamračená noviny složí, skoro hrubě je narve do kapsy bundy a postaví se. Aniž by se rozhlížela, vyrazí pryč.
Potřebovala by najít buď lepší práci nebo levnější ubytování. Odešla od armády brzo, takže od nich pomoc nečeká. Alespoň ne v nejbližší době.
"Jean! Jean Watsonová!"
Jean se překvapeně otočí a rozhlédne. Není v Londýně dlouho a nové přátele si ještě nestačila udělat, ani o ně nestojí, takže netuší, kdo by to na ni mohl volat.
Přímo k ní jde obtloustlý chlápek s nadšeným úsměvem a kulatými brejličkami.
"Jean, jsi to ty, ne? Já jsem Mike. Mike Stamford, pamatuješ?"
"Mike?" zarazí se Jean, ale vzápětí se jí rozsvítí. "Jasně, škola. Promiň, ale hned jsem tě nepoznala. Dlouho jsme se neviděli."
"A taky jsem od medicíny dost přibral." pousměje se Mike bezstarostně. "Co ty tady? Já myslel, že jsi u armády."
"To už skončilo." řekne Jean neochotně.
"Nedáš si kafe? Zvu tě." navrhne Mike s nadšením.
- - o - -
"Nedokážu si tě představit jinde než v Londýně." zavrtí Mike hlavou.
Sedí vedle sebe na lavečce v parku a z papírových kelímků popíjejí kávu.
"Ty do Londýna patříš. Nedokážeš žít nikde jinde v celé Británii."
"Mám tu i jakousi práci, i když je to jen záskok." pokrčí Jean rameny a trochu se zamračí na plastové víčko svého kelímku. "Jenže neutáhnu bydlení, takže mi nezbývá, než hledat někde jinde."
"A co kdybys šla do podnájmu? Nebo si našla spolubydlící?" navrhne Mike.
"Spolubydlící?" pozvedne Jean podezíravě obočí. "A kdo by se mnou asi tak chtěl bydlet?"
"Víš, jsi dneska druhá osoba, která se mě na tohle ptá." pousměje se Mike.
"A kdo byl první?" zamračí se Jean trochu.
- - o - -
"Tak o tomhle jsme si my mohli nechat jenom zdát." prohodí Jean, když vejde do dveří s cedulkou 'Laboratoře - Medici.' Pak si všimne muže, který na druhém konci podlouhlé místnosti hledí do mikroskopu.
"Jean, tohle je Sherlock Holmes. Sherlocku, představuji ti Jean Watsonovou." seznámí Mike Jean a muže u mikroskopu.
"Věděl jsem, že lže." ušklíbne se Sherlock. Není to moc veselý úsměv.
Jean se s pozvednutým obočím podívá na Mikea, ale ten se na ni jen chlácholivě pousměje. Tváří se jako dítě, které má jít každou chvíli k vánočnímu stromku. Jeho výraz se Jean ani trochu nelíbí.
"Mikeu, pujč mi mobil." ozve se Sherlock.
"Nechal jsem ho v šatně." zavrtí Mike hlavou. "Ale na chodbě v přízemí je veřejný telefon."
"Raději dávám přednost psaní zpráv." zamračí se Sherlock.
Jean na okamžik zaváhá, ale pak sáhne do kapsy kalhot a vytáhne svůj mobil.
"Pujčte si můj." nabídne a natáhne ruku k Holmesovi.
Ten jí věnuje krátký zkoumavý pohled, než si telefon vezme.
"Díky." hlesne skoro neslyšně a začne psát zprávu. "Irák nebo Afgánistán?" zeptá se vzápětí.
Jean, která si prohlížela vybavení laboratoře, překvapeně zvedne hlavu a přeletí pohledem z Holmese na Stamforda a zpět.
"Prosím?"
"Irák nebo Afgánistán?" zopakuje Holmes svůj dotaz a vzhlédne od mobilu. "Kde jste sloužila?"
"Afgánistán, ale jak to víte?"
"Jde o prostou dedukci, ne o znalosti." řekne Sherlock s ledovým klidem. Položí zapůjčený mobil na stůl a začne si oblíkat kabát.
"Jestli máte zájem o to bydlení, můžeme se sejít zítra odpoledne. Mám vyhlídnutý jeden byt. Společně by pro nás neměl být nájem problém." povídá Sherlock, zatímco jde ke dveřím.
"Jak jste přišel na to, že s vámi chci bydlet?" zamračí se Jean.
"Ráno jsem si Mikeovi postěžoval, že najít pro mě spolubydlící je složitý úkol a v poledne je tady s bývalou vojenskou lékařkou, co shání bydlení." řekne Holmes s klidem.
"Nevolal jsi." otočí se zmatená a ohromená Jean na Stamforda. "Nic jsi mu neřekl, tak jak to-"
"Jak to, že to vím?" dořekne za ni Sherlock. "Nevím, pozoruju. Máte v kapse inzertní noviny otevřené na straně s pronájmy bytů. Při příchodu jste hodnotila místní vybavení, taky jste studovala medicínu. Jste opálená na rukách, na tváři a na krku, ale jinde ne. Tady takový odstín nezískáte a v zahraničí byste se v tričku neopalovala. Byla jste tam pracovně. Lékařka s dobrou fyzičkou a vojenským sestřihem. Británie má momentálně posádky s Iráku a Afgánistánu, jinde byste se neopálila. Zemi jste určila sama. Jenže teď jste v Londýně. Aspoň tři měsíce podle odrostlých vlasů. Kdybyste zůstala u armády, našli by vám místo chirurga a královsky by vás platili. Vy ale moc peněz nemáte, když hledáte podnájem. Buď vás vyhodili nebo jste odešla sama. Obojí je stejně pravděpodobné."
"Odešla jsem sama." řekne Jean klidně.
Sherlock jen pokrčí rameny, jako by to nepovažoval za doopravdy důležité.
"Adresa je 221B Baker Street. Přijďte v sedm." dodá Holmes, než zmizí.
"Co je tohle za chlapa?" zeptá se Jean nevěřícně.
"To je Sherlock Holmes." usměje se Mike. "A takovýdle je pořád."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Není-li uvedeno jinak, jsou zde veřejněná literální díla mým autorským počinem. Je-li dílo převzato od jiného autora, je to jasně uvedené v úvodním článku. Je-li pod dílem podepsán SallyPejr, jedná se o moji práci. Většina postav v sekci Fanfiction jsou vlastnictvím původních autorů, kteří vytvořili díla, na jejichž motivy je fanfikce zaměřena. Není-li uvedeno jinak, jsou doprovodné obrázky převzaty z internetu. Články mohou obsahovat tématiku nevhodnou osobám mladších 18-ti let nebo tématiku, která není vhodná pro většinu společnosti. Nelíbí se, nečtěte...