První ročník

8. ledna 2014 v 12:48 | SallyPejr |  Princův příběh
Na nástupišti devět a tři čtvrtě vládne mumraj jako každého prvního září. Severus stojí trochu přihrbený v doprovodu vysoké ženy s kyselým výrazem v bledém obličeji (tím si jsou nápadně podobní) a upřeně sleduje očima čtyřčlennou rodinu čekající opodál. Obě děvčata stojí trochu stranou od rodičů. Lily očividně sestře domlouvá.
"...je mi to líto, Petty, vážně. Je mi to líto! Poslouchej mě-" Popadne sestru za ruku a pevně ji drží, ačkoli se ji Petunii snaží vykroutit. "Možná, že až tam budu- ne, poslouchej mě, Petty! Možná, že až tam budu, podaří se mi promluvit s tím profesorem Brumbálem a přesvědčit ho, aby si to rozmyslel!"
"Já-nikam-jet- nechci!" odsekne Petunie a dál se pokouší vyrvat ruku ze setřina sevření. "Myslíš, že chci jet do nějakého pitomého hradu a učit se nějaké- nějaké-" Přejíždí bledýma očima po nástupišti. Po kočkách, které mňoukají v náručích svých majtelů. Po sovách, které mávají křídly a houkají na sebe z jedné klece do druhé. Po studentech, z nichž někteří už byli oblečeni v dlouhých černých hábitech, nakládali kufry do vlaku taženého zaživě rudou lokomotivou nebo se po letním odloučení zdravili radostnými výkřiky.
"Myslíš, že chci, aby ze mě byla- zrůda?"
Lyliiny oči se zalijí slzami a Petunii se konečně podaří osvobodit svou ruku.
"Já nejsem zrůda." vzlykne Lily. "Jak můžeš něco takového říct?"
"Vždyť tam právě jedeš." ušklíbne se Petunie se zadostučiněním. "Do zvláštní školy pro zrůdy! Ty i ten Snapeovic kluk... Oba jste úchylové. Docela obyčejní úchylové. Dobře, že vás drží od normálních lidí. Je to v zájmu naší bezpečnosti."
Lily pohlédne na rodiče, kteří se s výrazy nefalšovaného potěšení rozhlíží po nástupišti a nasávají nezvyklou atmosféru. Pak se znovu podívá na sestru a promluví tichým rozhořčeným hlasem.
"Asi sis nemyslela, že je to taková škola pro zrůdy, když jsi psala řediteli a škemrala jsi, aby tě taky přijal."
Petunie zrudne.
"Škemrala? Já jsem neškemrala!"
"Viděla jsem, co ti odpověděl. Napsal to opravdu zdvořile."
"Neměla jsi právo číst-" zašeptá Petunie. "To byla moje soukromá- Jak jsi mohla?"
Lily se prozradí tím, že se koutkem oka podívá na nedaleko stojícího Severuse.
Petunii zalapá po dechu.
"To ten kluk! On to našel! Ty a ten kluk jste slídili v mém pokoji!"
"Ne- Neslídili jsme!" teď je to naopak Lily, kdo se musí bránit. "Severus viděl tu obálku a nechtělo se mu věřit, že by si nějaký mudla dopisoval s Bradavicemi, to je všechno! Říká, že u pošty určitě pracují nějací kouzelníci, kteří se starají-"
"Vypadá to, že kouzelníci strkají nos úplně do všeho!" rozčílí se Petunie a ruměnec v jejím obličeji vystřídá nepřirozená bledost. "Ty zrůdo!" osopí se na sestru a povýšeně odkráčí za rodiči.
- - o - -
Severus chvatně prochází chodbičkou spěšného vlaku do Bradavic, který kodrcavě uhání venkovskou krajinou. Už se převlékl do školního hábitu, využil pravděpodobně první příležitosti, aby se zbavil děsivého mudlovského oblečení.
Konečně se zastaví, když dojde ke kupé, v němž se halasně baví několik chlapců. V koutě u okna se krčí Lily a obličej má přimáčknutý k okenní tabuli. Severus otevře dveře do kupé a posadí se naproti ní.
Krátce na něj pohlédne, ale pak se opět zadívá z okna. Oči má opuchlé pláčem.
"Nechci s tebou mluvit." hlesne přiškrceně.
"Proč ne?"
"Petty mě n-nenávidí. Protože jsem četli dopis od Brumbála."
"No a co?"
Střlí po něm pohledem plným hlubokého odporu.
"Je to moje sestra!"
"Je to jen-" Rychle se zarazí.
Lily byla naštěstí příliš zaujatá tím, aby si nenápadně otřela oči a neposlouchala ho.
"Už jedeme!" vyhrkne Severus a nedokáže potlačit nadšení v hlase. "Dočkali jsme se. Jedeme do Bradavic!"
Lily přikývne. Otírá si slzy, ale nevydrží to a nepatrně se pousměje.
"Doufám, že se dostaneš do Zmijozelu." pokračuje Severus povzbuzený tím, že se trochu rozjasnila.
"Do Zmijozelu?" Jeden chlapec, který s nimi sedí v kupé a který se o Lily ani o Severuse do téhle chvíle v nejmenším nezajímal, se při vyslovení toho jména ohlédne. Je to malý chlapec s vlasy stejně černými jako Severus, vyzařuje z něj však ona nepostižitelná aura někoho, o koho bylo celý život dobře, ba láskyplně postaráno. Přesně to, co Snapovi tak nápadně chybí.
"Kdo by stál o to, aby se dostal do Zmijozelu? Myslím, že bych raději odešel, co ty na to?" zeptá se James chlapce, který se rozvaluje na protějším sedadle.
"Celá moje rodina studovala ve Zmijozelu." řekne Sirius, aniž by se pousmál.
"A hrome." podiví se James. "Já měl dojem, že vypadáš normálně."
"Třeba tu tradici poruším." ušklíbne se Sirius. "Kam bys chtěl ty, kdybys měl na vybranou?"
James zdvyhne v ruce neviditelný meč.
"Přece do Nebelvíru, kam míří všechna statečná srdce. Jako táta."
Severus se tiše pohrdavě odfrkne.
James se k němu výhružně otočí.
"Něco se ti na tom nezdá?"
"Ale ne."ujistí ho Severus, lehký posměšný úšklebek ale svědčí o opaku. "Pokud ti víc záleží na svalech než na rozumu."
"A kam by ses chtěl dostat ty, když nemáš ani jedno?" přeruší ho Sirius.
James se hlasitě rozchechtá.
Lily se trochu rozčíleně napřímí a přejede Jamese i Siriuse nevraživým pohledem.
"Pojď, Severusi, najdeme si jiné kupé."
"Ohóóó!" James i Sirius napodobí její povznešený hlas a James se pokusí Severusovi podtrhnout nohu, když odchází.
"Ještě se uvidíme, Srabusi!" zavolá hlas jednoho z těch dvou, když se dveře kupé zavírají.
- - o - -
Prváci stojí seřazení před kolejními stoly a netrpělivě čekají, až profesorka McGonagalová zavolá jejich jméno.
"Evansová, Lily!"
Rozechvělá dívka vystoupí z řady, kráčí k rozvrzané stoličce a sedne si na ni. Profesorka McGonagalová jí položí na hlavu moudrý klobouk a ten sotva vteřinu poté, co se dotkl jejich tmavě rudých vlasů, vykřikne.
"Nebelvír!"
Severus tiše zasténá.
Lily si sejme klobouk z hlavy, vrátí ho profesorce a spěchá k jásajícím studentům u nebelvírského stolu, cestou se ale s drobným smutným úsměvem ohlédne přes rameno na Severuse.
Sirius se na lavici posune kousek stranou a udělá jí místo.
Lily se na něj podívá, zjevně si vzpomněla, že se spolu viděli ve vlaku, založí si ruce na prsou a rozhodným pohybem se k němu otočí zády.
Vyvolávání pokračuje. Lupin, Pettitgrew i Potter se připojili k Lily a Siriusovi u nebelvírského stolu. Konečně, když už zbývá k zařazování sotva tucet studentů, vyvolá profesorka McGonagalová i Severuse.
Chlapec dojde ke stoličce a nasadí si klobouk na hlavu.
"Zmijozel!" ozve se zavolání Moudrého klobouku.
Severus Snape se k Lily otočí zády a kráčí na opačnou stranu Velké síně, kde už na něj čekají jásající studenti zmijozelské koleje. A Lucius Malfoy s lesklým odznakem prefekta na hrudi ho poplácá po zádech, když si sedne vedle něj.
- - o - -
Sirius se posadí k jásajícímu nebelvírskému stolu. Nejbližší studenti ho s úsměvem plácají po rameni, ael to už jdou k zařazení další prváci, které Sirius vůbec nezná. První povědomá tvář je až ta rudovlasá nafrněná holka z vlaku.
"Evansová, lily!" zavolá ji profesorka McGonagalová a Moudrý klobouk ji okamžitě pošle do Nebelvíru.
Sirius se na lavici posune, aby se mohla posadit,a le lily se k němu hned uraženě otočí zády.
Postupně do Nebelvíru přijdou další tři dívky a dva chlapci - Lupin a Pettitgrew, než se na řadu dostane Blackův kumpán z vlaku.
"Potter, James!" zavolá profesorka McGonagalová sebevědomého chlapce s černými vlasy. Položí mu na hlavu Moudrý klobouk a ten okamžitě zakřičí.
"Nebelvír!"
James s rozzářeným úsměvem ve tváři přejde ke stolu a vmáčkne se na lavici naproti Siriusovi.
"Tak jsi tu tradici porušil!" prohlásí James.
Sirius jen pokrčí rameny, jako by mu na tom nesešlo, ale tváří se nadšeně.
"Hele, Srabus." ukáže James k profesorce McGonagalové, která právě vyvolala bledého chlapce s výrazem odsouzence na smrt.
Lily se narovná a chytne si oba palce, aby Moudrý klobouk poslal Severuse do správné koleje.
"Zmijozel!" zavolá kloubouk a Severus se vydá k jásajícímu stolu, pronásledován Lyliiným smutným pohledem.
Lily by byla ráda, kdyby s ní byl Severus v koleji, ale taky věděla, že chtěl do Zmijozelu.
Za to Jamese a Siriuse volba Moudrého klobouku pobavila.
"Kdo jinde by ten hňup mohl skončit?" smějou se.
Lily jim chce od plic odpovědět, ale celá Velká síň utichne. Ředitel školy, profesor Brumbál vstal, aby promluvil ke studentům.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Není-li uvedeno jinak, jsou zde veřejněná literální díla mým autorským počinem. Je-li dílo převzato od jiného autora, je to jasně uvedené v úvodním článku. Je-li pod dílem podepsán SallyPejr, jedná se o moji práci. Většina postav v sekci Fanfiction jsou vlastnictvím původních autorů, kteří vytvořili díla, na jejichž motivy je fanfikce zaměřena. Není-li uvedeno jinak, jsou doprovodné obrázky převzaty z internetu. Články mohou obsahovat tématiku nevhodnou osobám mladších 18-ti let nebo tématiku, která není vhodná pro většinu společnosti. Nelíbí se, nečtěte...