Pátý ročník (part 2)

14. února 2014 v 13:06 | SallyPejr |  Princův příběh
Severus se Lily vyhýbá. Chce být s ní víc, než cokoliv jiného, ale bojí se setkání s ní. Lily jím pohrdá a to není to, co by chtěl vidět v jejich očích. Dokonce ani během poslední zkoušky NKÚ, při přeměňování, kdy s ní chtěl promluvit, nenašel odvahu.
Zato Potter ji neustále přepadává se svými návrhy, ať s ním jde na rande.
Jedinou Severusovou útěchou je, že má Lily na Pottera stejný názor jako na něj.
- - o - -
V ložnici zmijozelských páťáků je stejné pološero jako vždy. Jedinou osobou v místnosti je Snape, který leží na posteli a sestřeluje s pomocí hůlky mouchy, které sedí na stropě. V bledé tváři má nečitelný výraz, který se ale rychle změní v podmračený, když na chodbě uslyší hlasy svých spolubydlících, kteří vzápětí vtrhnou do místnosti.
Severus se okamžitě sebere a vyrazí pryč. Nemá chuť poslouchat jejich vytahování a hloupé historky. Odejde ze zmijozelských prostor, proplete se sklepením a vstupní síní se vydá na školní pozemky zalité světlem klesajícího slunce.
Nemá žádný určitý cíl. Chce jen být sám a na nic nemyslet.
Bloudí po krátce střiženém trávníku bez ohledu na to, že se blíží večerka a studenti budou za potloukání venku trestáni.
Je nedaleko jezera, když zaslechne ženský křik. Nemůže to být od hradu, křik by tak daleko nedolehl, leda že by byl zesílený kouzlem. Musí to být někde tady.
Severus zrychlí a zamíří ke břehům jezera.
Nedaleko vody stojí partička zmijozelských studentů. Některé z nich poznává - Macnailar a Crabe z vyšších ročníků, jeden jeho spolubydlící a pár děcek z nižších ročníků. Určitě je zná i jménem, ale v šeru se špatně rozeznávají obličeje.
"Koukněte na ty mudlovské šmejdky." směje se jeden z nich.
"Špína, co se s námi chce rovnat." odplivne si Crabe. "Šmejdi se špinavou krví."
Snapeovi se vzteky zkřivý obličej, když slyší, jak šikanovaným studentům nadávají, ale nezasahuje. Jich je víc. A on k nim vlastně taky patří. Odporem zkřivý ret; hnusí se mu oni i on sám. Chce odejít, ale zarazí ho posměšek malého kluka.
"To máš za to, nebelvírská šmejdko, žes mi chtěla strhnout body za mučení dalších špín, jako jsi ty!"
Severus zareaguje rychleji, než mu plně dojde, co ten kluk řekl. Nebelvírská prefektka. Lily Evansová. Oni mučí Lily!
Vytáhne hůlku a za běhu ke skupině začne metat jednu kletbu za druhou. Tři zmijozelští padnou dřív, než si ho někdo všimne, ale pak se ostatní tyrani začnou bránit.
Za jejich zády leží dvě kouzly spoutané dívky - Lily a drobná blondýnka s vyděšeným výrazem ve tváři. Dívka vykřikne hrůzou, když se do země vedle ní zaryje kletba vržená kdo ví kým.
"Snape!" zavřeští Craeb, když pozná neznámého útočníka. "Co to u Mrlina děláš?!"
"Nechte je napokoji!" křikne Snape vztekle a odvrátí kletbu vrženou malým klukem. Vzápětí malého třeťáka trefí poutací kletbou a on spadne na zem.
Lily se ze všech sil snaží osvobodit, ale i když kouzlo, které ji drží, slábne, pořád je ještě příliš silné.
"Seš zrádce, Snape!" křičí Macnailar a mává hůlkou jako o život. "Přísahals, že seš s náma! Za to zaplatíš!"
Zmijozelští, kteří ještě stojí na nohou, se rozběhnou pryč a nechají padlé, mučené i Snapea být.
Severus se okamžitě vydá k Lily a zruší kletbu, která ji poutala. Po krátkém, skoro neznatelném zaváhání osvobodí i neznámou blondýnku.
Bez jediného slova se všichni tři vydají k hradu. Jediné zdržení bylo hledání jejich hůlek. Malá dívka se křečovitě drží Lily za ruku, zatímco Snape a Evansová s napřeženými hůlkami míří na každý podezdřele vypadající stín. Bez jediného problému dorazí do hradu a hned ve Vstupní síni narazí na profesorku McGonagalovou.
"Evansová, Snape, Newtonová! Co tady děláte? Máte být ve svých postelích."
"Oni nás napadli!" vyhrkne Newtonová. "Byli tam zmijozelští a- a. Nadávali nám do šmejdů." rozbrečí se blondýnka. Nebýt toho, že ji Lily drží, nejspíš by se zhroutila úplně.
"Slečno Evansová, odveďte ji na ošetřovnu. Pak si s vámi promluvím." rozkáže profesorka. "Pane Snape. Od vás chci vysvětlení."
- - o - -
Snape sedí na kraji zmijozelského stolu a vrtá se v ovesné kaši. Noc pro něj byla jedno velké nekončící utrpení. Všichni jeho takzvaní kamarádi si na něm zkoušeli kletby, aby ho potrestali za večerní opovážlivost. Dostalo se mu náležitého upozornění, že pokud se ještě někdy bude chovat proti pravidlům, draze za to zaplatí.
Okolo něj chodí studenti do Velké síně i pryč z ní, ale nikdo z nich si ho nevšímá, stejně jako on si nevšímá jich. Někteří si pročítají poštu, jiní se baví o svých plánech na víkendový výlet do Prasinek.
Ke Severusově údivu i před ním přistane trochu zmateně vypadající puštík. Vezme si od něj malou obálku a pták hned odletí pryč. Severus ho chvíli sleduje trochu udiveným pohledem, než začne otvírat dopis.
Netuší, kdo by mu mohl psát, ale pochopí hned, když uvidí pisatelovo písmo. Lily. Srdce mu v hrudi poskočí nadějí a jeho netečný výraz se změní na dychtivý. Vzkaz je velice krátký.
"Chroptící chýše ve dvě." přečte Severus šeptem.
Zastrčí si dopis do kapsy a na okamžik se zahledí k nebelvírskému stolu, ale nikde v dohledu nejsou rudé vlasy Lily Evansové. Na chviličku ho to zklame, ale pak se s novou vervou pustí do jídla.
Třeba- Třeba není vše ztraceno.
- - o - -
Slunce zalévá celou krajinu horkem, které všem zlepšuje náladu. Snape čeká před Chroptící chýší už od půl druhé a schovává se ve stínu vysokých stromů, které rostou okolo. Nevydrží chvíli v klidu sedět, postává, prochází se, netrpělivě sleduje cestu do Prasinek.
Čím víc se blíží druhá hodina, tím je nervóznější. Co mu Lily chce? Odpustí mu? Odhodí ho hluběji do zoufalství?
Sedne si na jeden z kamenů pod stromy anervózně si skousne ret. Třeba Lily ani nepříjde. Mohla si to rozmyslet a rozhodnout se, že jí schůzka se smrtijedem nestojí za ztrátu času.
"Ahoj." ozve se kus od něj Lilyin nejistý hlas.
Severus okamžitě vyskočí na nohy.
"A- ahoj, Lily." pozdraví a udělá krok blíž k ní, jenže pak se zarazí. Netroufne se k ní přiblížit víc, než už je.
"Chtěla jsem ti poděkovat." začne Lily jistěji. "Za to, že jsi mě a Jenny zachránil." Na moment se odmlčí, jako by čekala, co na to Severus řekne, ale ten netuší, jak zareagovat a mlčí.
"Taky jsem se chtěla ujistit, že jsi v pořádku. Bála jsem se, že ti provedou něco strašného, když jsi s nimi na koleji."
"Jsem v pořádku." namítne Severus, i když jeho tělo má jiný názor. Lily se o něho bála, co záleží na nějakém mučení.
"Seve." zamračí se Lily starostlivě. Nevěří mu, je přesvědčená, že mu něco provedli.
"Bylo to jen pár kleteb, ale poradil jsem si." pousměje se Severus a doufá, že Lily přesvědčí polovičatou pravdou.
Na Lilyině tváři jde poznat, že se jí nechce mu věřit, ale pak se rozhodne to dál nerozebírat a trochu se pousměje.
"Jsem ráda, že jsi v pořádku."
"Já jsem rád, že neudělali nic tobě." řekne Severus. Má pocit, že se samým štěstím vznese do vzduchu. Lily s ním mluví a zajímá se o něj i po tom, co jí řekl!
"Já jsem na tom dobře." pokrčí Lily rameny.
"Dáš si máslový ležák?" zeptá se Severus s nadějí v hlase.
"Ráda." přikývne Lily.
Mlčky se vydají bok po boku ke Třem košťatům. Hostinec je k prasknutí narvaný bradavickými studenty, ale jim se i tak podaří ukořistit volný stolek v koutě místnosti. Objednají si dva máslové ležáky a pomalu upíjejí.
"Tos myslel vážně, cos mi řekl u Buclaté dámy?" zeptá se Lily z ničeho nic.
Severusovi zaskočí lok máslového ležáku a chvíli jen kašle a snaží vzpamatovat. Když se konečně uklidní, zopakuje Lily svou otázku s pohledem upřeným do jeho očí.
"Myslels to vážně?"
Severus zrudne, ale neodvažuje se uhnout pohledem.
"Myslel. Smrtelně vážně." řekne tiše, ale jistě.
"A proč jsi mi to nikdy neřekl?" vyzvídá Lily dál.
"Protože- protože-" Severus skloní hlavu a zrudne ještě víc. Co jí má odpovědět? Že mu odjakživa připadá až moc úžasná, aby se jí opovážil něco takového jen naznačit?
Lily posune svůj ležák stranou a nakloní se přes stolek.
- - o - -
James, Sirius a Remus sedí u stolu a smějí se Peterovu marnému pokusu říct srozumitelně alespoň jeden vtip. Najednou se Sirius zatváří překvapeně a celý ztuhne. Jeho tři společníci se obrátí směrem, kam Balck zírá.
Lupin jen překvapeně zamrká, Peterovi spadne čelist a ohromením vyvalí oči, když konečně pochopí, na co se to Sirius dívá. Za to James okamžitě zareaguje. Postaví se tak rychle, že shodí židli na zem a několik studentů se po nich ohlédne.
Sirius svého kumpána okamžitě chytne za ruku a škubne s ním.
"Dvanácteráku, klid." zavrčí varovně.
"Ona se s ním líbá." vydechne Peter ohromeně, ale nikdo si ho nevšímá.
Remus a Sirius upřeně sledují Jamese a pohledy se mu snaží naznačit, že bude lepší tady nevyvádět.
"Jdu na hrad!" štěkne Potter vztekle a vyrazí pryč z hostince.
Sirius se mu drží v patách, aby se ujistil, že James neudělá nějakou blbost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Není-li uvedeno jinak, jsou zde veřejněná literální díla mým autorským počinem. Je-li dílo převzato od jiného autora, je to jasně uvedené v úvodním článku. Je-li pod dílem podepsán SallyPejr, jedná se o moji práci. Většina postav v sekci Fanfiction jsou vlastnictvím původních autorů, kteří vytvořili díla, na jejichž motivy je fanfikce zaměřena. Není-li uvedeno jinak, jsou doprovodné obrázky převzaty z internetu. Články mohou obsahovat tématiku nevhodnou osobám mladších 18-ti let nebo tématiku, která není vhodná pro většinu společnosti. Nelíbí se, nečtěte...